Poslouchala jsem skvělý podcast Don’t salt my game od autorky knihy Just eat it a zazněla tam myšlenka, která se mi moc líbila a chci se s vámi o ní podělit. Zní:

Rozhoduj se o tom, co budeš jíst tak, jako se rozhoduješ o tom, co si vezmeš na sebe.

Ta metafora je velmi užitečná.

Když někdo začne jíst intuitivně, častá překážka, na kterou narazí je to, že neví CO by tedy jako měl jíst. My jsme tak zvyklí poslouchat rady a příkazy dietní kultury, že když se od toho chceme odvrátit, připadáme si trochu ztraceně.

Pramení to podle mě z přesvědčení, že IS znamená jen naprostá flexibilita a chaos. Člověka pak často táhne dietní kultura zpátky. Ale ne proto, že by mu tak strašně chyběly zákazy, ale spíš ta struktura a nějaký plán, které diety poskytují.

Strukturu ale v pohodě můžeš mít i v rámci IS a je to něco, co naopak velmi doporučuju. Mít v jídle flexibilitu a strukturu.

Když se oblékáš, vezmeš si nějaký vršek, spodek a něco na nohy. Neexistuje ale jeden jediný správný způsob, jak si oblečení oblékat.

Každý máme jiný vkus.

Každý žijeme v jiném prostředí.

Jsou různá roční období.

Každý se cítí dobře v něčem jiném.

Říkat někomu jak a co by měl jíst je stejné jako říkat mu, co by měl nosit.

Nějaká struktura je užitečná – vezmi si nějaké tričko, nějaké kalhoty a nějaké boty. Budeš se pak cítit nejlíp – nebude ti zima/vedro atd.

Stejně tak v jídle se dá doporučit nějaká struktura toho, co bys „měla“ jíst – mít v jídle bílkoviny, sacharidy, tuky a ovoce/zeleninu. V téhle kombinaci se pravděpodobně budeš cítit nejlíp.

Není dobré z toho ale udělat nějaké přísné pravidlo. Technicky vzato můžeš každý den chodit ven úplně bez bot (nejíst třeba sacharidy). Ale bude to tak pro tebe nejlepší a nejpohodlnější? No, pro někoho možná jo, pro někoho možná ne. To už je právě na zvážení každého člověka, co je to nejlepší právě pro něj.

Je nesmysl říct někomu, že musí jíst přesně tolik bílkovin a dalších makroživin, že musí mí v jídle přesně tohle a tohle a dělat to nějakým přesným způsobem.

Stejně jako se každý den podíváš do skříně a vybereš si to, co máš chuť si ten den vzít, stejně tak se můžeš rozhodovat v jídle:

• Vezmeš si pravděpodobně nějaký spodek (bílkoviny).
• Nějaký vršek (sacharidy).
• Nějaké boty (tuky).
• Pak můžeš přidat i něco navíc, když budeš chtít – nějaké šperky třeba (dobrůtka navíc).
• Občas si toho na sebe budeš potřebovat vzít víc, protože je zima (máš větší hlad). A naopak.
• A občas budeš chtít celý den strávit v pyžamu (vůbec jídlo neřešit).

Tvoje jídlo nemusí být perfektně vyvážené pokaždé, když něco jíš.

A naprosto všechny variace toho jsou v pořádku.

To jediné, na čem záleží je, aby ses CÍTILA dobře. Jak v oblečení, tak jídle. Pokud se po jídle NECÍTÍŠ DOBŘE, pátrej po tom, proč to tak je:

• Když se některý den moc nabalíš, poučíš se z toho a příště si toho na sebe vezmeš míň.
• Když ti bude některý den zima (hlad), přioblečeš se (najíš se).

Nikdo ti nemůže říkat, co si máš vzít ráno na sebe. A stejně tak ti nemůže nikdo říkat, co, jak a kolik toho máš každý den jíst.

Můžeš se řídit nějakou strukturou, ale pak jí přizpůsob SOBĚ – svým chutím, svému hladu, svým podmínkám, tomu, co ti dělá dobře.

Připadá Ti tahle metafora užitečná? Je něco, co si z toho můžeš odnést?

 

P.S. Můžeš se také přidat do naší FB skupiny pro tipy, rady a inspiraci jak na zdravý vztah k jídlu a svému tělu!