Proč ti přijde nemožné poslouchat signály svého těla?

Když chceš jíst intuitivně, potřebuješ se naučit vnímat a respektovat signály svého těla.

Signály, které ti tělo posílá a díky nim ti v každou chvíli říká, jaké jsou jeho potřeby. Jsou to signály fyzické (hlad, nasycení, ale třeba i potřeba jít na záchod nebo únava) a emoční.

Zvlášť s tím hladem a nasycením mají ženy velmi často problémy. Buď je necítí, nebo je cítí (podle nich) až moc nebo mají prostě pocit, že jim z nějakého důvodu nemůžou věřit. Že nemůžou věřit svému tělu. A že je bezpečnější, když místo svému tělu budou věřit někomu/něčemu zvenčí, kdo jim řekne, co, kdy a kolik mají jíst. Výživovému poradci, stravovacímu směru, dietní knížce, kalorickým tabulkám.

Ženy si myslí, že je to naučí správně jíst. Ve skutečnosti to vede pouze k tomu, že se čím dál tím víc od svého těla a jeho vnitřní moudrosti vzdalují.

Pamatuju si, jak jsem bývala strašně naštvaná sama na sebe, že mi tohle nejde.

Nedokázala jsem poznat, kdy mám hlad a kdy už ho nemám, takže jsem pravidelně končila s totálně nacpaným břichem a pocity viny.

Byl to taky jeden z důvodů, proč jsem na začátku intuitivní stravování zavrhovala. Připadalo mi to jako super věc a dávalo mi to velký smysl, ale zároveň jsem si říkala, že já takhle nikdy jíst nebudu, protože žádné signály nemám.

Hlad jsem poznala až v okamžiku, kdy jsem skoro umírala hlady a to vedlo k tomu, že jsem toho snědla zase moc, protože jsem nepoznala, kdy už mám dost.

A nějaké pocity spokojenosti po jídle? Tak to pro mě neexistovalo vůbec, nevěděla jsem ani, jak by něco takového mělo vypadat.

Došlo to až do bodu, kdy jsem se každého jídla bála, protože jsem prostě věděla, že svoje tělo neumím poslouchat a proto ani nedokážu naplnit jeho potřeby a respektovat ho.

Pak jsem to vzdala a jen si říkala: „Tak se prostě přejím, no. Stejně nad tím nemám žádnou kontrolu.“ a přijala to jako svou realitu.

Nedocházelo mi, že to nebylo tím, že bych byla rozbitá nebo se mnou bylo něco špatně. Existovaly jen věci, které mi znemožňovaly napojit se na svoje tělo a být s ním v souladu.

Pokud s tebou rezonuje to, co jsem právě napsala, chci ti říct, že ani s tebou není nic špatně a jsi na stejné lodi se spoustou, spoustou žen.

Tady je seznam překážek, které můžou naslouchání tvému tělu blokovat.

  • Diety: Když držíš dietu, upřednostňuješ externí pravidla před přirozenými, vnitřními signály tvého těla.
  • Vina spojená s jídlem: můžeš měnit způsob, jakým jíš, aby ses vině vyhnula a tím ignorovat signály svého těla
  • Vyrušování při jídle: televize, vyřizování emailů, sociální média, řízení auta, atd.
  • Stravovací zvyky: Například vynechávání snídaně, neflexibilní časy jídel a zvyk dojídat všechno, co máš na talíři
  • Jíš jinak, když jsi ve společnosti lidí
  • Nedostatek péče o sebe: Málo spánku, pohybu, uvolňování stresu, vyrovnávání se s emocemi…

Jakmile si uvědomíš, co blokuje tebe, začni s málem a pomalu měň to, co ti neslouží.

Tím, že se postupně těchto bloků zbavíš, dokážeš se opět napojit na svoje tělo a budeš si víc vědomá jeho potřeb a přání.

A jako výsledek si vybuduješ jednodušší, klidnější a harmoničtější vztah ke stravování a svému tělu.

P.S. Pokud nevíš, od čeho začít, v kurzu Svobodná v jídle ti pomůžu rozplést tvůj komplikovaný vztah, který k jídlu a svému tělu máš a krok po kroku všechno zlepšíme

https://fit-zivot.cz/svobodna-v-jidle/

Já jsem Katka.

Po mnoha letech boje s jídlem a svým tělem, uvěznění v kolotoči restrikcí a přejídání, šílených pocitech viny, hanby a nesnášení sebe sama jsem se konečně rozhodla říct DOST. Přestala jsem hledat odpovědi venku (u výživových poradců a v knihách o stravování) a začala je hledat uvnitř sebe. Naslouchat svému tělu a respektovat ho. Začala jsem se mít ráda a díky tomu přistupovat ke zdraví a návykům SKUTEČNĚ zdravě a trvale udržitelně. Chci v tom pomoci i tobě :-)

Komentáře