Dieta je jako způsob stravování, ke kterému jsi emočně připoutaná. To znamená, že když jíš nějakým konkrétním způsobem, jsi se sebou spokojená. Kdykoliv z toho nějakým způsobem vypadneš, cítíš se strašně.

Otázka teď zní:

Proč se cítíš tak špatně, když porušíš svoji dietu?

Odpověď je, že se ti nelíbí představa, že díky tomu nezhubneš nebo dokonce přibereš.

Většina žen není spokojená s tím, jak jí, protože není spokojená s tím, jak vypadá.

Pokud máš problém s emočním přejídáním nebo záchvaty přejídání, cítíš se pravděpodobně hluboce nespokojená s tím, kolik vážíš a jak vypadáš, případně tím, že bys někdy mohla vážit víc než nějaké konkrétní číslo, které sis pro sebe určila.

Pokud se vyloženě děsíš toho, že bys mohla někdy přibrat nebo vážit víc, než nějaké určené číslo, jsi zcela nepochybně i emočně připoutaná k nějakému způsobu stravování.

A v tuhle chvíli už nejspíš i víš, kam emoční připoutání k nějakému způsobu stravování vede – k emocionálnímu stravování a záchvatům přejídání.

Emoční připoutání k jídlu = dieta = emoční přejídání nebo záchvaty přejídání.

Pokud se cítíš vinná a zahanbená kvůli způsobu, kterým jíš, v 99% případů to skončí u přejídání.

Tahle vina a ostuda kolem jídla je spojená i s vinou a ostudou kolem toho, jak vypadáš. I jen domněnka, že jsi tlustá a myšlenky na to, jak nemáš ráda svoje tělo, můžou velmi rychle spustit přejídání.

Možná ti to teď zní nelogicky, ale pokud se cítíš špatně kvůli tomu, jak vypadá tvoje tělo nebo se „cítíš tlustá“, je to důvod toho, proč se přejídáš.

Když má člověk normální vztah k jídlu a ke svému tělu, když jeho váha nediktuje jeho sebehodnotu, necítí vinu a ostudu kolem jídla = nepřejídá se.

Změnit vztah k tvému tělu je PODMÍNKA toho, abys změnila svůj vztah k jídlu.

Pokud hledáš řešení svého problému s přejídáním a to řešení nějakým způsobem neobsahuje i způsob, jak se usmířit se svým tělem/začít ho víc akceptovat a respektovat bez ohledu na to, jak vypadá TEĎ, budeš mít problém s jídlem i nadále.

Ten začarovaný kruh dieta/restrikce – přejídání – pocit viny – dieta neexistuje ve vakuu. To, že máš potřebu držet diety, počítat si kalorie, omezovat se…je důsledek toho, že máš negativní vnímání vlastního těla.

Je mi jasné, co si teď spousta z vás bude myslet:

kdybych začala mít ráda svoje tělo takové, jaké je teď, přibrala bych 200 kg!

Věřím, že hodně z vás si myslí, že nenávidění vlastního těla je nějakým způsobem motivující. Ale odpověz si sama – jak daleko tě nenávidění vlastního těla zatím dostalo? Myslím, že kdyby to bylo tak moc motivující, měla bys teď už svou vysněnou váhu a tu si bez problémů udržela, ne?

Chci, aby sis uvědomila tohle:

Stydění se za svoje tělo zhoršuje tvůj vztah k jídlu a přejídání, ne naopak.

Když máš ráda svoje tělo (nebo když ho ze začátku alespoň přijímáš, akceptuješ), chceš se cítit dobře. Chceš se o svoje tělo starat a dát mu to nejlepší.

To je důvod, proč lidi, co jedí normálně, nesní celou sklenici Nutelly na posezení – protože se chtějí cítit fyzicky dobře.

Ve skutečnosti je to biologický instinkt – poslouchat svoje tělo a jíst tak, abychom se cítili dobře. Bohužel, spousta z nás tyhle signály ignoruje a potlačuje dietami.

A a to je to, na čem musíme pracovat. Můžeme na tom pracovat i společně.

Hlavní myšlenkou tohoto článku je = zlepšení vztahu k tvému tělu je klíčem ke zlepšení tvého vztahu s jídlem. Dokud se budeš za svoje tělo stydět a nesnášet ho, uzdravení vztahu k jídlu je prakticky nemožné.

PS: Jestli se chceš ponořit do této problematiky ještě trochu hlouběji, doporučuji můj kurz Více než jen tělo.