ÄŒlánek od Zuzky Skálové, který původnÄ› napsala jako příspÄ›vek do FB skupiny. UveÅ™ejnÄ›no s jejím souhlasem.

Naše identita. Náš vzhled?

“To je ta kočka”

“Ta na sobÄ› fakt maká”

“Strčila by do kapsy kdejakou dvacítku”

“Tu by chtěli všichni chlapi”

“Stíhá tolik vÄ›cí a jeÅ¡tÄ› u toho dobÅ™e vypadá”

“Žije tak zdravě, proto vypadá tak dobře.”

“Všichni mu ji závidí.”

Lidi se ohlížejí, chlapi koukají, den je nádherný, život je báječný! Záříte, jste Å¡Å¥astné. VyzaÅ™uje z Vás spokojenost a sebevÄ›domí, máte úžasný pocit. A tahle energie lidi prostÄ› pÅ™itahuje.

Máte tohle vÅ¡echno. Co na tom, že jsou to jen MOMENTY, krátké chvilky. Pro nÄ› žijete! To je ta nejsladší odmÄ›na. ZadostiučinÄ›ní za vÅ¡echnu tu námahu!

VaÅ¡e chvilka slávy – ve společnosti.

Makáte, držíte se, zatínáte zuby, silou vůle si odpíráte. Jste podráždÄ›né, nepříjemné a zlé na své nejbližší, kteří s Vámi tÅ™eba žijí. Vadí Vám, že si dávají prasárny, které Vás tak lákají a zároveň je nenávidíte stejnÄ› jako VaÅ¡i stále hrozící tlouÅ¡Å¥ku. Občas tajnÄ› brečíte, že už takhle dál nemůžete, že se to už fakt nedá vydržet. Že zoufale potÅ™ebujete pauzu. Nabrat sílu, energii. Ale tolik se bojíte povolit, protože kdybyste si to jen troÅ¡ku dovolily, spustí to nezastavitelnou lavinu!

A Vy jíte, jíte, jíte a nemůžete to zastavit, je to úplnÄ› mimo jakoukoliv VaÅ¡i kontrolu, chcete to zastavit – ale zároveň jeÅ¡tÄ› nechcete.

Pak skončíte vysílené, uplakané a zoufalé na podlaze, vystraÅ¡ené, co jste to zase provedly – proč se to znovu muselo stát, jak jste to mohly dopustit!! A prosíte Boha, aÅ¥ už je to naposledy, že už nemůžete, že už nemáte sílu to napravovat! „AÅ¥ už to peklo prosím skončí.“

Nenávidíte to, co pÅ™ijde pak. Víte, že ráno bude na váze o dvÄ› kila víc a Å¾e pokud se jich hned nezbavíte, nezbavíte se jich už nikdy.

Těžce vydobytá Å¡tíhlost Vám proklouzne mezi prsty a zmizí v nenávratnu.

Ráno se vzbudíte, žaludek na vodÄ›, obličej oteklý a celé tÄ›lo opuchlé a nalité vodou. Džíny, které Vám včera parádnÄ› sedÄ›ly, dnes nepříjemnÄ› tlačí, vÅ¡echno z nich leze. A ten pocit, že dneÅ¡ek bude zas disciplína, Vás zalije splínem. Nenávidíte to. NejradÅ¡i byste se na to už vys*aly. Ale to by ve VaÅ¡em případÄ› znamenalo jediné: žrát, žrát, žrát až do bezvÄ›domí. Ten hlad je extrémní! Takhle moc jíst, zvlášť po režimu, to vždy znamená velmi rychle pÅ™ibírat na váze i na objemu. Za pár dní je z té žádané Å¡tíhlé superkočky, za kterou se vÅ¡ichni otáčejí, opuchlá a nevýrazná Å¡edá myÅ¡. Kočky jsou teď ty jiné.

AÅ¥ si z tÄ›chto dvou možností – a) disciplína + napravení b) pustit to a jíst – vyberete kteroukoliv, obÄ› jsou v tu chvíli zoufalé. A Å¾Ã¡dná tÅ™etí – kompromisní – v tomto stavu není možná. PerspektivnÄ›jší se zdá ta první – aspoň má VÝSLEDEK – Å¡tíhlost a ty krásné okamžiky, které pÅ™ináší! Zoufalejší se zdá ta druhá (jíst a pÅ™ibírat kosmickou rychlostí a pak se nesnášet a stydÄ›t se za sebe pÅ™ed ostatními – za tu náhlou ZMÄšNU!)

Jenže je to přesně naopak.

Návrat k té konkrétní Å¡tíhlosti často znamená návrat k NEUDRŽITELNÉ podváze (ne dle BMI, ale pro naÅ¡e konkrétní tÄ›lo nÄ›kdo takovou Å¡tíhlost má pÅ™irozenÄ›, hodnÄ› holek vÅ¡ak ne, ale chce ji – a to za KAŽDOU cenu) a dříve nebo pozdÄ›ji k opakování té nechtÄ›né situace, kdy se to vymkne kontrole.

Komplimenty, lichotky, uznání, chvála, obdiv. Komu by to nedělalo dobře!

Když už je jednou dostáváte, straÅ¡nÄ› Vám pak chybí. Povrchní? DÄ›tinské? Jo, víte to. Ale chybí Vám ten pocit. Tak to chcete zpÄ›t a to za JAKOUKOLIV CENU.
*(o důvodech, proč držíš dietu a chceÅ¡ zhubnout, píšu více v tomto článku)

Když už na disciplínu nemáte žádnou zbývající sílu (vůle je totiž pomÄ›rnÄ› rychle vyčerpatelná komodita, pokud jdete proti biologii tÄ›la), pÅ™eválcuje Vás často druhý extrém, pÅ™ejídání. ProstÄ› tÄ›lo Vás k jídlu donutí, má své mechanismy (nebo v případÄ› mentální anorexie nedonutí a následky budou katastrofální-vnitÅ™ní rozpad, vratné/nevratné zmÄ›ny funkcí/orgánů, rozvrat organismu, smrt).

Když jste zrovna uvnitÅ™ pÅ™ejídacího období, vypadá to šílenÄ› zoufale a beznadÄ›jnÄ›, jste tím vláčení a nemáte nad tím žádnou kontrolu, snažíte se plavat proti proudu, ale proud je mnohem silnÄ›jší, strhne Vás to a bude Vás to vléct až do moÅ™e, kam Vás to vyflusne a jeÅ¡tÄ› pak chvíli potrvá, než se zastavíte na klidném moÅ™i. Tam už plavat jde. Ale nesnažte se plavat zpÄ›t proti proudu. Protože i když to zase načas vydržíte (díky tomu, že jste na klidném moÅ™i nabrali síly), dříve nebo pozdÄ›ji stejnÄ› ZNOVU dojde k vyčerpání a vyplavení zpÄ›t na volné moÅ™e.

Nechcete už to přestat zbytečně zkoušet?

Fakt AŽ TAK nutnÄ› potÅ™ebujete ten obdiv, uznání a komplimenty – i za cenu sebetrýznÄ›ní a sebezničení?Â

Nepotřebujete.

Jde žít i jinak. A svobodnÄ›.

Zvenčí teprve objektivnÄ› uvidíte, jak malá a Ãºzká je ta sorta lidí velebících tak silnÄ› vzhled, fitness a diety. I když teď se Vám možná zdá, že je to celý Váš svÄ›t. A taky možná začnete vnímat, jak moc povrchní ten svÄ›t ve skutečnosti je. Nebo je v pořádku, kdyby Vás opravdoví přátelé za zády společnÄ› zkritizovali za â€” VZHLED??

Už malé dÄ›ti učíme, že posmívat se nebo shazovat nebo soudit lidi, když neznáme vÅ¡echny okolnosti (a to neznáme nikdy), je ubohé. A kdo to dÄ›lá, je hloupý, nedospÄ›lý. Nežijete náhodou v diet/fitness/beauty bublinÄ›, kde je tahle kritika brána naopak jako nÄ›co prospěšného, upřímného a motivujícího? VážnÄ› mají ti lidé o Vás skutečnou starost? (není vyloučeno!!). Anebo jen papouÅ¡kují to, co se ozývá ze vÅ¡ech stran jako “správné a Å¡patné” a Vy nesplňujete jejich normy, tak mají potÅ™ebu Vám to vpálit? Jsou to ale JEJICH normy, aÅ¥ si to Å™eší oni – co Vy s tím. (ale často ty dietní normy máte v mozku zkopírované i Vy sami a oni Vám jen potvrdí VaÅ¡e vlastní pÅ™esvÄ›dčení, že jste “špatní” – protože se stejnÄ› jako oni řídíte stejnými pravidly: NEPSANÝMI PRAVIDLY DIETNÍ KULTURY.

Ale to není žádný zákon. Tím se řídí jen pomÄ›rnÄ› úzká skupina lidí, ostatní jsou taky dost ovlivnÄ›ní, ale nejsou tak nekompromisní a neÅ™eší to hodinu u kafe.

Řeší kupodivu i ÃºplnÄ› jiné problémy. Politiku, vztahy, víru, ekologii, porody a dÄ›ti, peníze+úspěšnost, počítačové hry, vÄ›du, výzkum, mír/války ve svÄ›tÄ›,… – ne procento tuku na tÄ›le či v potravinÄ›. VždyÅ¥ je to TAK NEDÅ®LEŽITÉ.

(I když chápu, že v tu chvíli je to celý Váš svÄ›t, když jste uvnitÅ™, nejde to vidÄ›t objektivnÄ› – ovlivňuje to celý Váš život. ALE NEMUSÍ.)

Teprve až z té fitness bubliny vstoupíte, uvidíte to objektivnÄ›. Tedy uvidíte ty lidi komentující něčí vzhled jako – prostÄ› jen hodnÄ› ovlivnÄ›né, nÄ›kdy i nedospÄ›lé, možná zaseklé nÄ›kde v pubertÄ›.

To, že se teď pÅ™ejídáte a rychle pÅ™ibíráte je nejčastÄ›ji vinou právÄ› tÄ›ch hubnutí a diet, ke kterým se chcete zase vrátit – pokažený vztah k jídlu a k tÄ›lu je často vinou DIETNÍ a FITNESS kultury, které jste se kdysi zaprodaly. A která teď s Vámi pÄ›knÄ› manipuluje. Ví pÅ™esnÄ›, kam se trefit, aby si Vás už navždy udržela. Její nejvÄ›tší zbraní je STRACH. Strach z tlouÅ¡Å¥ky.

Chci Vám jen říct – NEMUSÍ to být navždy.

Jde z toho KDYKOLIV vystoupit.

Jo, bude to zahrnovat určité “ZTRÁTY”.

Bude to asi dost psychicky bolet.

ALE: Opravdu ty věci TAK NUTNĚ potřebujete?

NeÅ¡lo by hezky žít i bez nich? Sice asi o dost jinak, ale pohodovÄ› a svobodnÄ›?

 

Byly jste na to prostÄ› jen dlouho ZVYKLÍ – nebo alespoň na tu pÅ™edstavu! A teď najednou máte pÅ™ijmout, že to tak NEBUDE. Že to bude JINAK, než jste si původnÄ› pÅ™edstavovaly. A z toho jste teď straÅ¡nÄ› zklamané.

Je těžké pÅ™ijmout svou novou identitu. Tamta se nám líbila víc. Ta zářivá, výrazná, vzhledová! V ní jste se cítily bombasticky! ŠťastnÄ›! Tedy vlastnÄ› – aspoň v tÄ›ch krátkých chviličkách. Vůbec ne v tÄ›ch vyčerpávajících a podráždÄ›ných hladových hodinách vÄ›tÅ¡inu VaÅ¡eho běžného času. Ani v tÄ›ch zoufalých chvílích po pÅ™ežrání.

ŘeknÄ›me si to otevÅ™enÄ›: ten život stál celkovÄ› za houby – jediné, co se Vám líbilo, byly ty zářivé okamžiky.

CO TEÄŽ?

Pro začátek: zkuste se na tu starou identitu jednou provždy vykaÅ¡lat.

Už ji NECHTÍT.

Stejně nebyla Vaše.

Byla jen PÅ®JÄŒENÁ – a to za příliÅ¡ vysokou cenu. JeÅ¡tÄ› chvíli za ni budete platit – nejspíš dočasnÄ› pÅ™iberete jeÅ¡tÄ› o nÄ›co víc.

Nebylo to zadarmo.

(Å koda, že si musíte tolikrát nabít nos a vyzkouÅ¡et si to hezky na vlastní kůži i se vÅ¡emi následky, než SAMI uznáte, že to tak holt fakt je – že tohle jsou jen následky, nikoliv naÅ¡e aktuální neschopnost. I já jsem si to musela sama vyzkouÅ¡et a ten nos si nabít, abych se pÅ™esvÄ›dčila.)

A v příštím pokračování si povíme, CO DÁL…

P.S. stáhni si ZDARMA průvodce „5 kroků k pozitivnÄ›jšímu vztahu k tvému tÄ›lu“ ZDE