Kateřina Krotilová - koučka pro ženy, které chtějí být sebejisté v jídle i životě

Intuitivní stravování a kalorický deficit

Intuitivní stravování je nedietní a váhově neutrální přístup ke stravování. To znamená, že jeho cílem není a nemůže být hubnutí. Jeho cílem je znormalizovat vztah, který k jídlu máme, přestat se řídit pokyny zvenku a místo toho brát jako primární zdroj moudrosti svoje tělo. Naslouchat jeho fyzickým (hlad a nasycení) a emočním signálům.

Díky tomu, že budeme jíst normálně a přirozeně, váha se nám sama od sebe, bez našeho úsilí, dostane na váhu, která je pro naše tělo ta nejzdravější a naše tělo na ní bude nejspokojenější. Takovou váhu si pak budeme udržovat bez úsilí, jen tím, že budeme respektovat signály, které nám tělo posílá.

Co se stane, když začneš jíst intuitivně?

Když začneš jíst intuitivně, stane se jedna ze tří věcí: zhubneš, přibereš nebo tvoje váha zůstane stejná. Záleží na tom, jestli jsi pod, nad nebo na té svojí ideální váze (tzv. weight set point). Jak se ale stane, že zhubneš? Stane se to nějakým zázrakem, magií?

Ne! V intuitivním stravování samozřejmě plně respektujeme fyzikální zákony a kalorický deficit. Tady ale narazíme na rozdíl, který odlišuje IS a diety.

Je totiž rozdíl mezi kalorickým deficitem, který si „naoordinuju“ já sama (nebo mi to určí nějaký výživový poradce, dieta nebo plán) – tedy úmyslně a cíleně budu jíst míň, abych zhubla, protože „to prostě chci a basta“ a kalorickým deficitem, pro které se rozhodne moje tělo samo.

Sama se rozhodneš, že půjdeš do kalorického deficitu

V prvním případě se velmi pravděpodobně stane to, že můj hubnoucí pokus tělo vyhodnotí jako nedostatek jídla, období, ve kterém nemám dostatečný přístup k jídlu nebo dokonce hladomor.

Tělo má velmi účinné mechanismy, aby se udrželo naživu a tebe donutilo najíst se.

Budeš víc myslet na jídlo
Zpomalí se ti metabolismus (tělo šetří energií)
Úplně se ti rozhází hormony (zvýší se stresové hormony, zvýší se vyplavování hormonu hladu – abys měla větší hlad a byla motivovaná se najíst a naopak se sníží vyplavování hormonu nasycení – aby trvalo déle, než se začneš cítit sytá a abys toho tedy více snědla).

Tohle jsou jen příklady toho, co tělo všechno začne dělat, když nebude spokojené s tvým rozhodnutím zhubnout, tedy úmyslným kalorickým deficitem. A to je taky přesně důvod, proč u ničeho moc dlouho nevydržíš a proč po zhubnutí do roka, nejpozději do 2-3, zase přibereš. Ne, není to tvou vůlí, je to prostě a jednoduše otázka biologie.

Tvoje tělo se rozhodne, že potřebuje kalorický deficit

Ve druhém případě dochází ke kalorickému deficitu proto, že se pro to rozhodne samo tvoje tělo. Stane se to tehdy, když máš na sobě víc tukových zásob, než pro tvoje tělo dává smysl. Víc, než potřebuje. Ale musí to být kalorický deficit, který si bude tvoje tělo řídit samo – opět stejnými mechanismy, jaké jsem popsala výše, ale naopak. Tady je pak důležitý umět naslouchat těm svým signálům, abys věděla, kdy máš opravdu hlad a kdy už ho zase nemáš.

Pro každého je množství tuku, které jeho tělo potřebuje, rozdílné. Já vím, že by sis asi přála, aby tvoje tělo bylo OK s minimálním množstvím tuku, ale to není něco, k čemu bys ho mohla jakýmkoliv způsobem přemluvit. Tvoje tělo potřebuje tolik tuku, aby si připadalo v bezpečí. To množství je určeno mnoha různými faktory – genetikou, tvou dietní historií (čím víc pokusů zhubnout v minulosti, tím víc možná bude chtít tvoje tělo držet tuk „pro jistotu“), věkem, různými životními událostmi a podobně.

Tvou váhu zdravě řídit a kontrolovat nemůžeš. Musíš to nechat na svým těle. Můžeš mu ale pomoct – tím, že se budeš soustředit na zdravé návyky a činnosti, které tvému tělu a mysli dělají dobře.

Jak můžeš svému tělu pomoct

Pravidelně se hýbat způsobem, který tě baví. KAŽDÝ Z NÁS si pro sebe nějaký radostný pohyb může najít a pokud máš pocit, že jakýkoliv pohyb nesnášíš, je to dost pravděpodobně proto, že jsi ho v minulosti brala jen jako prostředek ke zhubnutí. A ten odpor v sobě můžeš odblokovat.

Jez, jak ti to dělá dobře. Pravděpodobně zjistíš, že ti dělá dobře dostatek bílkovin, sacharidů, tuků z nutričně bohatých jídel, ovoce a zelenina a k tomu pravidelně oblíbené pochoutky, aby byla spokojená i hlava.

Pracuj se svými emocemi – nauč se je rozpoznávat, neschovávat se před nimi, neignorovat je, ale naopak je prociťovat a zpracovávat.

Dostatečně spi.

Pracuj se svým stresem a uč se techniky jeho zmírňování.

Je toho samozřejmě mnohem víc, co pro sebe a svoje tělo můžeš dělat, ale tohle jsou ty nejdůležitější věci, kterými začni.

A pokud se v tom nebudeš chtít plácat, nechceš na to být sama, ale oceníš průvodce, který tě všemi kroky (tím, o čem jsem mluvila v článku a mnohem víc) provede, doporučuji ti můj kurz Svobodná v jídle. Je to přesně to, co jsem přála já sama mít v době, kdy jsem s jídlem, svým vztahem k němu a svým tělem bojovala. Ty teď už nemusíš 🙂

Já jsem Katka.

Po mnoha letech boje s jídlem a svým tělem, uvěznění v kolotoči restrikcí a přejídání, šílených pocitech viny, hanby a nesnášení sebe sama jsem se konečně rozhodla říct DOST. Přestala jsem hledat odpovědi venku (u výživových poradců a v knihách o stravování) a začala je hledat uvnitř sebe. Naslouchat svému tělu a respektovat ho. Začala jsem se mít ráda a díky tomu přistupovat ke zdraví a návykům SKUTEČNĚ zdravě a trvale udržitelně. Chci v tom pomoci i tobě :-)

Jak ti můžu pomoci?

Podobné články