K tomu, abyste se dostaly s jídlem do klidu a rovnováhy (přestaly se přejídat, cítit se bez kontroly…), si potřebujete dát NEPODMÍNĚNÝ dovolení jíst. Cokoliv. Obzvlášť všechny ta jídla, která jste si z nějakého důvodu jíst zakázaly a vnímáte je jako něco šíleně nezdravého a po čem okamžitě přiberete.

Když si dáte nepodmíněný dovolení jíst – tedy nebudete mít žádný zákazy – stane se časem to, že vás ty potraviny přestanou lákat. Budou pro vás neutrální. A přesně takový by pro vás měly být – neutrální. Brokolice je neutrální. Čokoláda je neutrální.

Proč je to důležitý?

Protože jakmile to bude neutrální (tedy zbavený vašeho názoru na tu potravinu), teprve pak budete schopný dělat stravovací rozhodnutí na základě toho, jak se chcete cítit a co vám SKUTEČNĚ dělá dobře (tzn. nesníte čokoládu celou, protože vám pak nejspíš dobře nebude, ale dáte si kousek, protože vám pak dobře bude).

Problém ale nastává, když máte restrikci mentální.

To znamená, že vy tu „špatnou“ potravinu sice jíte (a říkáte si, že jste si to teda dovolily), ale zároveň si za to v duchu nadáváte, máte pocit viny, selhání, opakujete si, že tohle byste dělat neměly… Tohle ve skutečnosti žádný dovolení není.

Zkus se zeptat sama sebe, jak se cítíš, když si v duchu říkáš negativní věci.

• „Tohle bych jíst neměla.“
• „Po tomhle hrozně přiberu.“
• „Tohle je tak strašně nezdravý.“
• „Já jsem teda hrozný prase, že tohle jím.“
• „Jsem úplně neschopná.“

Vsadím se, že pocity, který na základě těchto myšlenek máš, nejsou pozitivní.

Negativní myšlenky VŽDYCKY vytvářejí negativní pocity.

 

• Cítíš se poraženě.
• Frustrovaně.
• Naštvaně.
• Smutně.
• Cítíš strach a úzkost.

A víš, co se stane, když se budeš cítit blbě? Tvoje jednání tomu bude odpovídat. Budeš o to víc chtít tyhle negativní emoce zajíst. Budeš pokračovat v negativním jednání, který dělat nechceš.

Vina a stud za něco, co děláš, nikdy nepovedou k tomu, abys to už nedělala. Naopak. Budeš to dělat o to víc (nebo to povede k jinému konání – nebo naopak k nekonání – který je pro tebe negativní).

Funguje to i naopak.

Pozitivní myšlenky vedou k pozitivním emocím a ty pak k pozitivnímu chování/jednání/konání/akci.

 

Rozumíš tomu, kam tím mířím? Potřebuješ začít ve své hlavě tvořit pozitivní myšlenky. Když se budeš sama ze sebe cítit dobře, budeš tak i jednat.

Proto je tak moc důležitý, aby ses zbavila i mentální restrikce. Vyčítání si, obviňování se. To nikdy nepovede k ničemu dobrýmu.

Pak je tu ještě druhý důvod, proč ti mentální restrikce škodí. Když něco jíš a říkáš si, že bys to jíst neměla, vědomě nebo nevědomě na pozadí ti běží představa, že zítra už to jíst nebudeš. Nebo toho budeš jíst míň.

To je ale mentalita nedostatku, která povede k tomu, že toho budeš chtít sníst o to víc. Užít si to, „dokud můžeš“.

 

Jak jiný by to mohlo být, kdybys věděla a hluboko uvnitř sebe věřila, že máš všechno dovolený a můžeš si to dát znovu za hodinu, zítra, příští týden….prostě kdykoliv? Nejspíš by tvoje touha sníst to všechno nebyla tak silná.

Doufám, že jsem ti dala zase nějaké podněty k zamyšlení.

P.S. Prvním krokem na tvé cestě k pohodovějšímu vztahu k jídlu pro tebe může být můj kurz Víc než jen tělo.