Nejčastější důvod, proč se na mě ženy obracejí (a také jeden z výrazných projevů nezdravého vztahu k jídlu, kdy si ženy uvědomí, že mají s jídlem fakt nějaký problém), je ten známý dietní cyklus.

Držíš dietu/režim/jídelníček/nějaký „zdravý“ způsob stravování (zdravý v uvozovkách, protože žádný způsob stravování, který ti něco bezdůvodně zakazuje a má nějaká pravidla, kterými se musíš řídit, zdravý ve skutečnosti není, bez ohledu na to, jak zdravě se tváří a prezentuje).

Počáteční nadšení střídá hlad, negativní projevy těla, chutě, únava, podrážděnost, stres, neschopnost dodržovat to pro svoji náročnost, chybějící sociální kontakty. Nejspíš nebudeš mít všechny tyto vedlejší účinky diet, ale nezřídka se setkávám s ženami, které zažívají VŠECHNO z toho a ještě horší věci.

A tak už to jednoho dne nevydržíš a s dietou sekneš. Většinou to ale není tak, že se vrátíš k normálnímu, pohodovému jedení, které ti dělá radost a cítíš se po něm skvěle.

Ne, ty se dostaneš do naprostého chaosu, přejídání, totální ztráty kontroly nad situací a neschopnosti s tím cokoliv dělat.

Provází to pocity selhání, studu, hanby, nenávisti k sobě a svému tělu. Připadáš si méněcenná a neschopná. Nadáváš si, viníš se z toho. Tvoje sebejistota se stále víc zcvrkává (a s přibývajícími pokusy se dostává až na úplnou nulu).

Co uděláš pak?

Nejspíš si najdeš nějakou další dietu. Nový způsob stravování, který funguje kamarádce (nejspíš proto, že je stále v té počáteční nadšené fázi). Zaplatíš si další jídelníček od nějaké známé fitnessky. Začneš si zase počítat kalorie.

Protože teď… teď už to bude jiné. Teď už tu vůli konečně mít budeš. TOHLE je totiž ten konečně správný způsob, jak se stravovat.

Něco ti řeknu. Nebude to jiné.

Nevím, kolik už máš za sebou podobných pokusů, já jsem jich měla za svůj život asi 50, než jsem se konečně rozhodla, že z toho kola jednou provždy vystoupím.

Chci ti teď dát 2 tipy, které v tom pomůžou i tobě (ne, není to ultimátní řešení, ale alespoň ti to pomůže nasměrovat se na správnou cestu a přestat řešit problém stále tím stejným způsobem, který nefunguje a zůstávat v tom cyklu dlouhé roky i desetiletí).

1. Pokud jsi zrovna v restriktivní fázi (= dieta/omezování se), začni s pomalým „dovolováním si“. Když máš chuť na dort, v klidu a bez pocitů výčitek si ho vychutnej. Nekoukej se na ten dort jako na něco, co ti „zkazí úplně veškerou práci“, ale jako na způsob, jak se pomalu dostat s jídlem do rovnováhy. Černobílé myšlení, „všechno nebo nic“ – to je přesně důvod, proč se pohybuješ mezi extrémy a nedaří se ti zakotvit v rovnováze.

 

2. Pokud jsi v přejídací/chaotické fázi, místo toho, abys to řešila tvou známou reakcí „tohle musím okamžitě zlepšit a začínám s tím od zítřka“ (což je způsob, jakým se vrátíš zpátky do známého cyklu), snaž se víc navnímat svoje tělo a zeptat se ho, co by mu v tuhle chvíli udělalo dobře v jídle a pohybu. Cítíš se přejedeně? Dej si k dalšímu jídlu něco lehčího. Cítíš se unaveně? Běž se projít. Žádné obrovské změny, ale malinké krůčky, které povedou k tomu, aby se cítila lépe TEĎ, v tuhle chvíli.

Cesta ven NENÍ v dalším restriktivním způsobu stravování (ani v jídelníčku, který sice říká, jak to absolutně není dieta a je to „zdravé hubnutí“, ale dieta to naprosto je).

Dokud se budeš v tom, jak máš jíst, řídit radami a pravidly ZVENČÍ, nebudeš svobodná.

Cesta ven je v odmítnutí diet, restrikcí a pravidel a naslouchání a respektování svého těla.

P.S. Pokud ses právě teď rozhodla, že je čas to změnit, jsem tu pro Tebe!