Dneska se podíváme na otázku, se kterou se na mÄ› ženy často obracejí:

„Jím bÄ›hem dne fakt dobÅ™e, ale zkazím to, když pÅ™ijdu domů. Nedokážu večer pÅ™estat jíst!“

Je ti to povědomé?

Ráda bych začala tím, že není ABSOLUTNÄš nic Å¡patného na tom, že večer jíš nebo si dáváš svačinky.

Pointa tohoto příspÄ›vku je pomoct ti najít příčinu toho, pokud se po večerech kolem jídla cítíš často bez kontroly.

Obvykle to bývají 2 důvody, proč k tomu dochází.

DŮVOD 1: NEJÍŠBĚHEM DNE DOSTATEČNĚ

AÅ¥ už je to cílenÄ› (restrikce – hubnutí) nebo nevÄ›domÄ› (stres bÄ›hem dne, zaneprázdnÄ›nost, žádný čas najíst se), pokud bÄ›hem dne dostatečnÄ› nejíš, tÄ›lo večer spustí velmi účinné mechanismy, kterými tÄ› donutí najíst se.

Když jsme bÄ›hem dne zaneprázdnÄ›ní, vystresovaní, nezastavíme se, abychom se naladili na svoje tÄ›lo…často signály hladu necítíme. Jakmile se večer dostaneme domů, trochu si odpočineme a stres opadne, signály hladu naskočí.

Ale v té chvíli už je hlad tak obrovský, že tÄ›lo bude toužit po vysokokalorických jídlech – takových, které mají hodnÄ› sacharidů/cukrů a tuků, protože díky tomu tÄ›lo získá nejrychleji energii, po které zoufale prahne.

Možná taky často jíš hodnÄ› rychle, s pocitem urgence. A vÄ›tÅ¡inou se dostaneÅ¡ zase do opačného extrému – že se pÅ™ejíš (proto, že jíš tak rychle).

Řešení: Jíst víc (a/nebo víc pravidelně) během dne.

Zabal si nÄ›jaké svačinky a zabezpeč, abys nebyla víc jak 4 hodiny bez jídla. Tvoje tÄ›lo potÅ™ebuje pravidelný přísun energie.

V intuitivním stravování sice říkáme, že máš jíst tehdy, když cítíš hlad, existuje ale dost vÄ›cí, které ti ty signály můžou naruÅ¡ovat. (Víc o tom píšu v tomhle článku.)

Řiď se tedy nejen signály hladu, ale i rozumem – naprostá vÄ›tÅ¡ina lidí potÅ™ebuje jíst každé 3-4 hodiny, výjimečnÄ› po 5 hodinách.

DŮVOD 2: POUŽÍVÁŠJÍDLO JAKO ZPŮSOB, JAK TIŠIT NEPŘÍJEMNÉ EMOCE

Emoční jedení má v dneÅ¡ní dobÄ› hodnÄ› Å¡patné jméno – a když emočnÄ› jíme, cítíme se často provinile nebo zahanbenÄ›. Ale pravda je taková, že je naprosto v pohodÄ›, když jíme i z jiných důvodů, než je jen hlad. A je naprosto v pohodÄ›, když nÄ›kdy využijeme jídlo, abychom se cítili dobÅ™e. Jenom nechceme, aby bylo jídlo naším jediným způsobem, jak se s emocemi vyrovnávat.

Jídlo nám na chvíli pomůže. Ale stejnÄ› jako když se uvolňujeme alkoholem nebo nakupováním, jen to odloží problém, na který nás tÄ›lo nÄ›jakou emocí upozorňuje. A pokud budeme dál ten problém odkládat, nakonec se budeme muset vypořádat nejen s tím původním problémem, ale i s diskomfortem z pÅ™ejedení (nebo kocovinou, dluhem na kreditce…)

ŘeÅ¡ení: Až se příštÄ› budeÅ¡ chystat jíst z jiného důvodu, než z fyzického hladu, zeptej se na tuhle otázku:

• „Pokud nejsem fyzicky hladová, co v tuhle chvíli potÅ™ebuji?“
• Jíš proto, že se nudíš?
• PotÅ™ebujeÅ¡ nÄ›jakou zábavu?
• Jíš, protože jsi smutná?
• PotÅ™ebujeÅ¡ možná podporu od kamarádky?
• Jíš, protože jsi unavená po celém dni?
• PotÅ™ebujeÅ¡ možná nÄ›jakou relaxaci – co vana?

Čím lépe se naladíš na svoje tÄ›lo, aÅ¥ už to znamená vÄ›novat pozornost hladu nebo emočním potÅ™ebám, tím lepší péči sama sobÄ› poskytneÅ¡.

ÚplnÄ› nejlepší způsob, jak pracovat se svými emocemi, je naučit se je zpracovávat a nalézat jejich příčinu – což mimochodem nikdy není žádná událost mimo nás, jiný človÄ›k, naÅ¡e tÄ›lo nebo minulost. Vždycky, vždycky jsou to naÅ¡e myÅ¡lenky, které emoce způsobují a právÄ› tam musíme jít, pokud chceme emoce mÄ›nit trvale. Ale o tom zase nÄ›kdy jindy 🙂