Dneska se podÃváme na otázku, se kterou se na mÄ› ženy Äasto obracejÃ:
Je ti to povědomé?
Ráda bych zaÄala tÃm, že nenà ABSOLUTNÄš nic Å¡patného na tom, že veÄer jÃÅ¡ nebo si dáváš svaÄinky.
Pointa tohoto pÅ™ÃspÄ›vku je pomoct ti najÃt pÅ™ÃÄinu toho, pokud se po veÄerech kolem jÃdla cÃtÃÅ¡ Äasto bez kontroly.
Obvykle to bývajà 2 důvody, proÄ k tomu docházÃ.
AÅ¥ už je to cÃlenÄ› (restrikce – hubnutÃ) nebo nevÄ›domÄ› (stres bÄ›hem dne, zaneprázdnÄ›nost, žádný Äas najÃst se), pokud bÄ›hem dne dostateÄnÄ› nejÃÅ¡, tÄ›lo veÄer spustà velmi úÄinné mechanismy, kterými tÄ› donutà najÃst se.
Když jsme bÄ›hem dne zaneprázdnÄ›nÃ, vystresovanÃ, nezastavÃme se, abychom se naladili na svoje tÄ›lo…Äasto signály hladu necÃtÃme. Jakmile se veÄer dostaneme domů, trochu si odpoÄineme a stres opadne, signály hladu naskoÄÃ.
Ale v té chvÃli už je hlad tak obrovský, že tÄ›lo bude toužit po vysokokalorických jÃdlech – takových, které majà hodnÄ› sacharidů/cukrů a tuků, protože dÃky tomu tÄ›lo zÃská nejrychleji energii, po které zoufale prahne.
Možná taky Äasto jÃÅ¡ hodnÄ› rychle, s pocitem urgence. A vÄ›tÅ¡inou se dostaneÅ¡ zase do opaÄného extrému – že se pÅ™ejÃÅ¡ (proto, že jÃÅ¡ tak rychle).
Zabal si nÄ›jaké svaÄinky a zabezpeÄ, abys nebyla vÃc jak 4 hodiny bez jÃdla. Tvoje tÄ›lo potÅ™ebuje pravidelný pÅ™Ãsun energie.
V intuitivnÃm stravovánà sice Å™Ãkáme, že máš jÃst tehdy, když cÃtÃÅ¡ hlad, existuje ale dost vÄ›cÃ, které ti ty signály můžou naruÅ¡ovat. (VÃc o tom pÃÅ¡u v tomhle Älánku.)
ŘiÄ se tedy nejen signály hladu, ale i rozumem – naprostá vÄ›tÅ¡ina lidà potÅ™ebuje jÃst každé 3-4 hodiny, výjimeÄnÄ› po 5 hodinách.
EmoÄnà jedenà má v dneÅ¡nà dobÄ› hodnÄ› Å¡patné jméno – a když emoÄnÄ› jÃme, cÃtÃme se Äasto provinile nebo zahanbenÄ›. Ale pravda je taková, že je naprosto v pohodÄ›, když jÃme i z jiných důvodů, než je jen hlad. A je naprosto v pohodÄ›, když nÄ›kdy využijeme jÃdlo, abychom se cÃtili dobÅ™e. Jenom nechceme, aby bylo jÃdlo naÅ¡Ãm jediným způsobem, jak se s emocemi vyrovnávat.
JÃdlo nám na chvÃli pomůže. Ale stejnÄ› jako když se uvolňujeme alkoholem nebo nakupovánÃm, jen to odložà problém, na který nás tÄ›lo nÄ›jakou emocà upozorňuje. A pokud budeme dál ten problém odkládat, nakonec se budeme muset vypořádat nejen s tÃm původnÃm problémem, ale i s diskomfortem z pÅ™ejedenà (nebo kocovinou, dluhem na kreditce…)
ÄŒÃm lépe se naladÃÅ¡ na svoje tÄ›lo, aÅ¥ už to znamená vÄ›novat pozornost hladu nebo emoÄnÃm potÅ™ebám, tÃm lepšà péÄi sama sobÄ› poskytneÅ¡.
ÚplnÄ› nejlepšà způsob, jak pracovat se svými emocemi, je nauÄit se je zpracovávat a nalézat jejich pÅ™ÃÄinu – což mimochodem nikdy nenà žádná událost mimo nás, jiný ÄlovÄ›k, naÅ¡e tÄ›lo nebo minulost. Vždycky, vždycky jsou to naÅ¡e myÅ¡lenky, které emoce způsobujà a právÄ› tam musÃme jÃt, pokud chceme emoce mÄ›nit trvale. Ale o tom zase nÄ›kdy jindy 🙂
Já jsem Katka.
Po mnoha letech boje s jídlem a svým tělem, uvěznění v kolotoči restrikcí a přejídání, šílených pocitech viny, hanby a nesnášení sebe sama jsem se konečně rozhodla říct DOST. Přestala jsem hledat odpovědi venku (u výživových poradců a v knihách o stravování) a začala je hledat uvnitř sebe. Naslouchat svému tělu a respektovat ho. Začala jsem se mít ráda a díky tomu přistupovat ke zdraví a návykům SKUTEČNĚ zdravě a trvale udržitelně. Chci v tom pomoci i tobě :-)